Tam, kde končí rozum, začíná láska.

elenida: Mám častokrát stejné touhy, jen bych tu krajinu spíš vyměnila za hluboký les se sametovou trávou... a procházela bych se... nic než to. Společnost člověka vysává...

---
elenida.pise.cz

janii: přesně tak. a těžko se pak ta energie zase vrací zpět... mě se teď momentálně líbí taková otevřená krajina, kde bych mohla nasávat svobodu...

---
janii.pise.cz

mamina*: dobře znám, ty pocity,kdy je najednou všeho dost,mozek nestačí vstřebávat pocity a každá část těla volá o pomoc.To je ta chvíle,kdy by jeden zmizel a jen nasával vzduch,vodu a zem.Jenže.....ono to jaksi nejde a tak přesně jako robot bez jakéhokoliv výrazu děláme to,co se od nás čeká,a tak si málokdo všimne že meleme s posledního a jedem na rezervu.Nezáleží na věku a na tom co právě děláme,je to o motivaci o tom cítit se potřebným a patřičně doceněným!!Někdy i mě připadá že se okolí jaksi vyměnilo a vybralo si mě za terč,a to je chvíle k politování sama sebe a nastartování se,do krajiny ticha,zůstat jen a dýchat a cítit vzduch nikým nedýchanej...nekontrolovat slzy co si tečou po tváři a neodpovídat na obtěžující otázky co že nás trápí.Prostě čekat,na přísun energie ale hlavně ji dovolit přijít co možná nejblíž,někdy ji totiž schválně nechcem a naopak rezignujem a přejeme si co nejdéle zůstat bez síly a úsměvu a jen tak bezmocně se potloukat a radši snad ani nevylézt.Pak alespoň teda u mě,vždycky přijde chvíle která mě hodí zpátky do života,a často je to právě ta,která souvisí s váma,s tebou a andy...a tak i když bys ráda mezi mlčící svět,radši jen zavři dveře svýho pokoje a pak se nám zas vrať jo???TAK JO!!

janii: Tak jo, ale jen že jsi to ty... A Andy Nikdo jinej by mě nedonutil vrátit se zpátky.... Mám vás ráda, holky moje

---
janii.pise.cz