Tam, kde končí rozum, začíná láska.

--------------------: i když bych se asi neměla vyjadřovat k něčemu,co je spíš věcí tvou,ale znáš mě přeci..nedá mi to,a musím napsat alespoň něco málo,skoro všechno už tu totiž řečeno asi bylo...znám tě,myslím dost a mrzí mě,že to co mělo zůstat mezi tebou a človíčkem,který ti byť jen na chviličku,rozzářil celý svět..je najednou věcí veřejnou!Mrzí mě,že tvý city zůstaly kdesi stranou a neměla jsi ani kvůli komentářům čas, se z docela obyčejné i když neradostné chvíle třeba jen vybrečet..jj řekne se-i to je život-rozchod dvou lidí,a to je ono,DVOU LIDÍ...a pamatuj jani,vždycky můžeš spoléhat na jedno rameno,a to je to na konci tvý ruky...teda když nebudu poblíž já!Z mýho pohledu,vlna tsunami je daleko pomalejší,než to bylo a chybama se přece jeden poučí,ne?a učení ti šlo vždycky skvěle,tak na to pamatuj a není to jen tvá chyba,jak říkáš,ale to už snad psát nemusím....